Zkratoval jsem topné spirály v polovině mosazným plechem, čímž se odpor zmenšil na 4,5 ohmu. Na úhelník umístěn druhý PC chladič. Př buzení těsně pod limitaci naměřeno výstupní napětí 37.5 V což do 4,5 ohm dává přes 300 W. Spirály se už začínaly trochu stydět. Napájecí napětí spadlo o 3V, na rovných 60 V. Tady se nabízí možnost využití KD502. I př tomto testu, byl úhelník pouze vlažný, na pouzdrech KDček už to trochu pálilo. Stejně tak emitorové odpory už byly hodně vřelé, ale pořád se jich dalo dotknout.

Zatěžovací odpor je sestaven ze 3 paralelních topných spirál na 500 W. Výsledný odpor 8,8 ohm. Nejdříve jsem změřil výstupní napětí těsně před limitací: 39,5 V. Napájecí napětí +-63 V stejnosměrných naprázdno, při maximálním vybuzení +- 60V. Vypočítaný výkon 177W. Dále jsem měřil (pouze podle rastru na osciloskopu) rovnoměrnost rozložení napětí na seriových tranzistorech, při kmitočtech 50 Hz - 20 kHz. V celém rozsahu se to krásně dělilo na půl. Protože nemám generátor obdélníku, udělal jsem jednoduchý generátor z TTL. Frekvenci podle osciloskopu odhaduji na 5 kHz.

Zesilovač po připojení ke zdroji držel klidový proud 5 mA a 800 mV ofset na výstupu. Klidový proud šel nastavit na 50 mA jen trimrem, na ofset jsem musel změnit kolektorový odpor na 390 ohm. Zatím zkoušeno pouze bez zátěže

Po sestavení kondenzátorů, pokračuji kompletací celého zdroje. Oscilogram je střídavá složka při zatížení 5A (1V/dílek) a poslední obrázek je výřez z 10 ks KD3773. Všechny Uceo > 240V a běta > 60.

Pro dílenský zdroj potřebuji 2 kondenzátory na filtraci. Ze starých PC zdrojů mě leželo v šuplíku pár desítek kondenzátorů na napětí 200 V. Poskládal jsem z nich 2 baterie po 28 kusech.

Pro testování jednoho PC, jsem oprášil odložený monitor BENQ FP767, kterému nefungovalo podsvícení. Po rozebrání bylo jasné že je kompletně shořena jedna větev a náhradní součástky se rekrutovaly ze samých speciálů, které jsem doma neměl. Na různých fórech před náhradou např 2SC5707 důrazně varovali. Jelikož jsem to potřeboval hned, rozhodnul jsem se, že nechám svítit jen jednu zářivku. Odpájel jsem všechny proražené polovodiče, vyměnil pojistku a monitor naběhnul asi na 5 vteřin a pak zhasnul. Obvod TL1451 pokud nemá zavěšeny obě regulační smyčky tak přestane budit oba výstupy.

Dostal se mě do rukou server, který byl asi 2 roky mimo provoz. Po zapnutí naběhnul, ale asi po pár minutách spadnul zdroj. Strávil jsem se zdrojem pár hodin, ale všechno se zdálo v pořádku. Na vině byly odformátované elektrolyty. Nechal jsem zdroj běžet den naprázdno a je po závadě. Jednalo se o starší typ od HP ESP 115. Je to velice dobře navržený zdroj se spoustou kontrolních obvodů. Jedním z nich je i měření teploty jednoho elektrolytu, který se vlivem vysokého ESR zaříval a termistor vybavoval ochranu.

Nedávno jsem objevil zajímavý způsob výroby plošných spojů. Jedná se modrou fólii, na kteru se natiskne pomocí obyčejné laserové tiskárny obrazec. Ten se potom takzvaně nažehlí na cuprextitovou desku. Při prvních pokusech, kdy jsem postupoval podle návodu, se nikdy neotisknul obrazec celý. Zřejmě naše žehlička není dokonale rovná, a deska bývá většinou také prohnutá. Zkusil jsem tedy obrácený postup. Na stůl jsem položil plst o tloušťce asi 5 mm a o rozměrech přesahujích rozměr desky.

V dnešním dílu se podíváme na energetickou účinnost, z hlediska zapojení více diod pro získání většího světelného toku. Z minule víme, že každá dioda má určitou hodnotu napětí které musí dodat zdroj aby dioda svítila. Pokud je toto napětí nižší, samozřejmě žádně světlo z diody nedostaneme a pokud tyto diody zařadíme podle obrázku, tzn. serivě (za sebou) tak toto napětí se sčítá. Takže pro 2 červené diody to máme 1.9 + 1,9 = 3,8 V. naše baterie má 4,5 V takže by to mělo fungovat.