Dostal se mě do rukou server, který byl asi 2 roky mimo provoz. Po zapnutí naběhnul, ale asi po pár minutách spadnul zdroj. Strávil jsem se zdrojem pár hodin, ale všechno se zdálo v pořádku. Na vině byly odformátované elektrolyty. Nechal jsem zdroj běžet den naprázdno a je po závadě. Jednalo se o starší typ od HP ESP 115. Je to velice dobře navržený zdroj se spoustou kontrolních obvodů. Jedním z nich je i měření teploty jednoho elektrolytu, který se vlivem vysokého ESR zaříval a termistor vybavoval ochranu.

Nedávno jsem objevil zajímavý způsob výroby plošných spojů. Jedná se modrou fólii, na kteru se natiskne pomocí obyčejné laserové tiskárny obrazec. Ten se potom takzvaně nažehlí na cuprextitovou desku. Při prvních pokusech, kdy jsem postupoval podle návodu, se nikdy neotisknul obrazec celý. Zřejmě naše žehlička není dokonale rovná, a deska bývá většinou také prohnutá. Zkusil jsem tedy obrácený postup. Na stůl jsem položil plst o tloušťce asi 5 mm a o rozměrech přesahujích rozměr desky.

V dnešním dílu se podíváme na energetickou účinnost, z hlediska zapojení více diod pro získání většího světelného toku. Z minule víme, že každá dioda má určitou hodnotu napětí které musí dodat zdroj aby dioda svítila. Pokud je toto napětí nižší, samozřejmě žádně světlo z diody nedostaneme a pokud tyto diody zařadíme podle obrázku, tzn. serivě (za sebou) tak toto napětí se sčítá. Takže pro 2 červené diody to máme 1.9 + 1,9 = 3,8 V. naše baterie má 4,5 V takže by to mělo fungovat.

Na těchto místech budeme zveřejňovat články určené zejména pro mládež, ve kterých budou popisovány základy elektroniky. Budeme se snažit o co nejsrozumitelnější podání s co nejmenším množstvím matematiky. Bez ní to ale opravdu nejde. Elektřina vidět není a abychom viděli nebo slyšeli její projevy musíme mít představu jak se ten který obvod chová.